Historie

Káča byla objevena nezávisle na sobě na mnoha místech po celém světě. Vypadá to, že člověk byl odjakživa fascinován touto točící se hračkou. Archeologové např. našli káču na území dnešního Iráku a její stáří je datováno kolem roku 3500 př.n.l. U různých národů měla odlišný význam. Malajci používali jako sportovní náčiní káči vážící až 7 kg. Na Borneu a Jávě byly omezené pouze pro dospělé kvůli své velikosti a váze. Obyvatelé pacifiku jim přikládali duchovní význam. Ve středověku existovaly také farní káči, s kterými si mohl hrát kdokoli. V zemích jako Japonsko a Čína jsou káčeři a žongléři respektovaní umělci. V literatuře se o káčách zmiňoval Homér, Platón i Shakespeare.

Z historického hlediska lze káči rozdělit na 4 druhy:

Twirler - káča roztáčená rukou

Supported top - káča která se v pruběhu roztáčení drží za pevný bod

Whip top - káča roztáčená šviháním provázku

Throwing top - namotaná káča se při hodu roztočí provázkem, jedná se o moderní podobu káči, kterou se tento web zabývá a se kterou jde dělat veliké množství triků

Metody namotávání káči se v průběhu posledních desetiletí také změnily. 

Novodobá historie

Na začátku šedesátých let dvacátého století začala firma Duncan propagaci svojich dřevěných káčí. Promotéři jezdili, podobně jako s yoyem, po mnoha městech v USA a předváděli káčování. Touhle dobou už se pomale začínaly vyrábět i káči plastové (firmy Duncan, Festival a Royal), které se při zachování hmotnosti točily déle než dřevěné, díky lepšímu rozložení hmoty. Během let 1963-1964 Duncan financoval soutěže po Americe, aby jejich vítězové mohli soutěžit na celostátním mistrovství v Disneylandu v Kalifornii (toto mistrovství se konalo pouze třikrát 1962-1964 a první ročník byl pouze pro yoyery). Cena pro vítěze činila 5000$, což v té době byla obrovská suma. Výsledky z roku 1964:

1.  Pete Span
2. Forest Larson
3. Bob Donna

V roce 1965 Duncan zbankrotoval a proto byly soutěže na dlouhou dobu ukončeny.

V srpnu 1991 na Mezinárodním festivalu žonglování v New Yorku vedl Don Olney káčerský workshop pro firmu Toycrafter. Obliba káčerských workshopů s každým rokem rostla, mj. za pomoci káčerů z šedesátých let (např. Dale a Valerie Oliver - pozdější zakladatelé Spintastics). Ve stejném roce vystupoval i Masahiro Mizuno na IJA (International Juggling Association) festivalu s japonskými káčami a i tímto skvělým vystoupením rozšiřoval povědomí o káčování. 

Snaha zviditelnit káču vyvrcholila v roce 1999 příchodem nových výrobců Spintastics a What’s Next Corporation, kteří opět začali s propagací a vystoupeními. Dva roky poté začal káči vyrábět i Duncan (odkoupený firmou Flambeau Products) a připojili se i Moose of Australia a YoYo Jam. V roce 2000 se po 36 letech konala káčerská soutěž během Mistrovství světa v yoyování v Orlandu a následně i během Mistrovství USA v Chicu. Ovšem oficiální Mistrovství USA v káčování je datováno až 2002.

První sériově vyráběnou ložiskovou káču navrhl Dale Oliver v roce 1995 a Spintastics ji začali vyrábět v roce 1999 pod názvem Tornado Top. Ložisko dovoluje káči točit se déle a umožňuje i plno nových triků. 

První dvouhrotovou káču (double tip top) vynalezl Luis Borge a v roce 2000 ji začal vyrábět YoYo Jam.